Všem, kteří si přečetli můj minulý blog děkuji (snad ho všichni ve zdraví přežili), rovněž v něm byla představena moje maličkost, ti kteří neví, klik sem: https://balada.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=669729 a ano, vrhnul jsem se do světa seznamek, a to z jediného prostého důvodu - pracovní vytížení. Tří směnný provoz, není žádná procházka růžovým sadem, práce mě baví, jen můj volný čas nekoliduje s volným časem mých přátel. Proto je snazší chodit s mobilem v ruce a promačkávat si displej, než shánět nějakou ženu, ve dvě ráno na rande.
Primárně jsou seznamky o fotkách. Co primárně, vše se točí jen kolem vzhledu, nebudeme si nic nalhávat a buďme otevřeně povrchní, vzhled hraje prim. Čarodějnici na koštěti si nikdo nevybere a může být sebevíc hodnější a milejší (to samé platí pro pány, nerozlišuji). Až pak nás zajímají vzájemné hodnoty.
Tudíž, je důležité sestavit si portfolio zajímavých fotek. Některé ženy shledávají zajímavými fotkami, fotky svého dekoltu, pozadí, vyšpulených rtů, fotky před zrcadlem, fotky u drahých aut (podvědomě nám chtějí naznačit, že když v takovém nepřijedeš ani to na ni nezkoušej), fotky z posilovny, samozřejmě se všemi zatnutými svaly (pánové dělají naprosto to samé), retušované fotky. A co mě nejvíc dostane do kolen, jsou ženy okolo 30-ti let, které mají fotky s "přidanou hodnotou" aneb dokreslené králičí uši, srdíčka okolo apod. To jako vážně, to vážně může napadnout dospělého člověka něco tak infantilního?
Když se tedy proberete tímto balastem a narazíte na někoho se zajímavými fotkami, pro mne to znamená, přirozené, v běžném prostředí nebo nejlépe fotky z hor, s okouzlujícím úsměvem, dáte like a čekáte. V 99,5% čekáte naprosto zbytečně a marně, protože i ženy si potřebují zvednout seběvědomí a dopřát si touhu všech mužů v nejbližším okolí. A když už se dočkáte, začíná boj mezi dravci. Poměr mužů na jednu ženu.. moment, počkejte si na to.. ještě chvíli.. co bude dnes k obědu.. je cca 200:1. bohužel se do toho počítají i ženatí, kteří hledají jen povyražení, vzrušení do svého všedního života, dokázat si, že jsou pořád strašně moc cool. No a pak jsem tu já, snad poslední singl v zemi.
Moje prokletí
Když se vším tímto prokoušu, zaujmu a dojde až na rande či vztah, jsem odsouzen k tomu, že přede mnou prchají. Prchají do zahraničí, prchají do Anglie. Stalo se mi to už u tří žen, se kterými jsem si rozumněl. Kamarádka to nazvala: anglosaským prokletím. Což je i odpověď na minulý blog, existují ještě normální ženy? Ano, ale utekly do ciziny, čest jejich památce.
Rande nezná hranic
Nechal jsem se povrchně zvyklat na okouzlující krásu jedné ženy, jen se ukázalo, že je z Trenčína. Což o to, nebojím se toho, v sobotu večer jsem navrhnul, že se druhý den odpoledne zastavím, souhlasila a já tak i učinil. Fotky se s realitou minuly o pár let (minimálně 5) zpět. Z té okouzlující, krásné, hubené ženy, byla najednou žena k nepoznání, žena kyprých tvarů (ženy jsou krásné za všech okolností) ale proč lhát? "Zakoukáte" se do fotek a realita je poněkud zkreslená. Ale jinak hezký výlet.
Umí psát/neumí mluvit
I na toto lze občas narazit. Ač to zní někomu hnusně, tak seznamky nám umožnují selektovat ve větším měřítku a hledat ten pravý protejšek rychleji. Než navrhnu rande, dávám si na čas, věnuji čas psanému slovu, protože v tom jsem kreativnější, než v mluveném, ale zase to není tak velký rozkol. Ale setkal jsem i s ženami, které si strašně rády dopisují, ve dne, v noci, pořád a když se nakonec v reálu potkáte, nejsou schopny složit jednu ucelenou kloudnou větu. Krom té, že mají rády Ulici a Ordinaci v čemsi, co jsem nikdy neviděl. A zase naopak.
Zajímavostí budiž má známá, se kterou jsem se vydal na trip do hor. Dva neznámé lidi svedla stejná záliba, nikdy jsme se neviděli, chvíli trvalo než jsme si našli shodný termín kdy vyrazíme a tak jsme měli prostor a čas si psát. Ta holčina nikdy nepoužila smajlík a ani nic co by připomínalo úsměv. Z toho jsem byl hodně nervózní a když došlo na náš výlet, ejhle, ona byla strašně usměvavá a pořád vysmátá.
Pár vtipných historek by se ještě našlo, ale o těch se dá mluvit až po desáté hodině a veřejně to vlastně moc publikovatelne ani není.
V komentářích uvítám i Vaše postřehy ze života.
P.S.1: návrhy k sňatku mi můžete zasílat na messanger.
P.S.2: zdravím moji jedinou oficiální fanynku, Peťu z Prahy, radostí si cvrkne.
P.S.3: pokud vás to baví a líbí se vám to, karma a sdílejte